Jak správně krmit? Krmím pšenicí a zbytky a slepice mají dost trávy ve výběhu. Mám jim něco přidávat?

Krmíte jako naše prababičky! Těm však slepice snášely 70-80 vajec ročně. U tohoto dotazu se zastavíme poněkud déle.

70% chovatelů krmí nesprávně…

Na základě průzkumu, který jsme si poslední rok dělali při rozvozech kuřic mezi našimi odběrateli, jsme dospěli k alarmujícímu zjištění. Více než dvě třetiny chovatelů krmí nesprávně. Moderní nosné hybridy mají mimořádný snáškový potenciál, pro jeho využití však potřebují plnohodnotnou krmnou dávku.

Co má slepice dostat

I výživářství je věda, pokud to však trochu zjednodušíme, pak krmnou dávku by mělo tvořit z cca 75% obilí (optimálně směs pšeničného a kukuřičného šrotu v poměru 2:1), 20% bílkovinná složka (např. sójový šrot, hrách, vojtěškové úsušky, vařená či sušená krev, krmné kvasnice, kyselé mléko či tvaroh, syrovátka a další) a cca 5% vitaminominerální složka.

Krmení krmnou směsí

20% chovatelů krmí pouze kompletní krmnou směsí, ve které je obsaženo vše v optimálním poměru a postačí dodat jen čistou vodu. Zde je možné se dopustit chyby pouze v tom, pokud se nekrmí směsí určenou pro správný vývojový cyklus. Kuřice od stáří cca 12 týdnů do snášky musí být krmeny směsí pro větší kuřice (bývá zpravidla obchodně označována jako K-3, KZ, popř. KZK). To je směs, na kterou jsou prodávané kuřice zvyklé z odchovny. Kuřice nad 12 týdnů není vhodné krmit směsí pro kuřata a menší kuřičky (K-1, K-2) a není vhodné je krmit ani směsí pro nosnice, to u nich může vyvolat předčasnou snášku s negativním dopadem na jejich vývoj. Na směs pro nosnice (bývá označována jako N) by se kuřice měla převést až před zahájením snášky, tj. v cca 16-17 týdnech stáří.

Je krmná směs „chemie“?

Zde je nutno podotknout, že panuje spousta mýtů. Dnešní krmné směsi pro kuřice a nosnice neobsahují žádná antibiotika, jak někdy slýcháváme, neobsahují už ani dříve přidávaná kokcidiostatika (prevence proti kokcidióze), neb se předpokládá vakcinace proti kokcidióze a preventivní přidávání léčiva do směsí by bylo zbytečné. Z hygienicko-veterinárních důvodů se do těchto směsí už nepřidává ani masokostní moučka. Jediné, co je možno považovat za „chemii“, je přidání malého množství konzervantů, aby se krmná směs nekazila a neplesnivěla. Tyto konzervanty však obsahují všechny krmné směsi (tedy krmí se jimi prasata, brojleři, krůty, přikrmuje skot, ryby atd.), které jdou přímo v podobě masa na lidské stoly, konzervanty obsahuje i většina potravin, které běžně konzumujeme. V našem případě tato „éčka“ z krmné směsi u nosných slepic procházejí přes „filtr“ nosnice, tedy jejich zátěž ve vejcích je zcela zanedbatelná. Krmit krmnou směsí se tedy opravdu nemusíte bát.

Pro toho, kdo krmnou směsí krmit nechce

Někteří chovatelé kombinují krmnou směs s pšenicí. Nic proti tomu, pokud dokáží dorovnat bílkovinný a vitaminominerální podíl. Z těch, kteří krmnou směsí krmit vůbec nechtějí, si jen 10% chovatelů umí samostatně krmnou dávku namíchat tak, aby obsahovala vše potřebné. Není to úplně jednoduché především proto, že nejužívanější bílkovinné komponenty (především sójový šrot, krmný hrách, krmné kvasnice, vojtěškové úsušky, sušená krev atd.) nejsou běžně v prodeji a těžko se shání. Plnohodnotná krmná směs, ať už kupovaná, tak vlastnoručně namíchaná ze surovin, je samozřejmě vždy dražší než samotná pšenice. Ve výsledku však přinese takový efekt ve zvýšení snášky, že toto navýšení produkce vajec podstatně překoná vyšší náklad na kvalitní krmivo. Těm, kteří chtějí ušetřit, říkáme: Krmení jen pšenicí je logicky nejdražší, neb takto krmená nosnice strádá a ve snášce „jede na čtvrt plynu“.

Jistě u nikoho z chovatelů nechybí obilí, především zmíněná pšenice, ať už ve formě celého zrna, nebo šrotu. Podíl kukuřičného šrotu je ale také důležitý, a to pro vyšší energetickou hodnotu především v zimním období, kdy má slepice vyšší výdej energie. Kukuřičný podíl má též významný vliv na barvu žloutku. Máte-li pšenici celou i šrotovanou, pak doporučujeme ráno šrot či vlhkou míchanici a celé zrno na noc. Pšenici je dobré namočit, usnadňuje to trávení a zlepšuje využitelnost krmiva. Ječmenem krmit nedoporučujeme, slepice má problém s jeho trávením. Nenechte se zmýlit tím, že ječmen je dosti často součástí krmných směsí, pokud je tomu tak, pak kvalitní receptura vždy obsahuje i přídavek enzymu, který pomáhá slepici ječmen strávit. Vy tento enzym k dispozici nemáte. Namočené zbytky sušeného pečiva, vařené brambory či slupky z brambor, zbytek knedlíků, rýže, to vše můžete bez problémů zkrmovat. Jen je třeba si uvědomit, že obilí, brambory i pečivo jsou především cukry, které poskytují energetickou hodnotu, ale samy o sobě zdaleka nepokrývají stravovací potřebu slepice. Slepicím naopak vůbec neprospějete, pokud se s nimi podělíte o slanou a kořeněnou polévku či omáčku.

Hodně chovatelů se již naučilo doplňovat krmnou dávku vitaminominerální složkou (např. Mikros, Roboran, Plastin, Konvit), a to je dobře. Pokud též přidáváte sušené vaječné skořápky, doporučujeme je dobře rozdrtit a převařit. Drtivé většina chovatelů však v krmné dávce chybí dostatek bílkovin (proteinů) – a ty jsou pro správný vývoj a vysokou snášku nepostradatelné…

Bílkovina a zase bílkovina!

Uvedeme malý příklad: Slepice je všežravec jako člověk. Pokud je krmena jen pšenicí, je to podobné, jako by byl člověk jen o chlebu. Má-li k tomu slepice travnatý výběh nebo sekáte-li jí kopřivy, je to úplně stejné, jako by byl člověk o chlebu a zeleninovém salátu. Bez masa, bez mléčných výrobků, bez luštěnin, tedy bez živočišné i rostlinné bílkoviny, bez vápníku a dalších minerálů, bez potřebných vitamínů. A tento člověk by měl být nejen v dobré kondici, ale skoro denně vyprodukovat vejce o váze jedné třicetiny své tělesné váhy (jako slepice), a to by bylo u člověka vejce o hmotnosti 2–4 kg. Z čeho vejce (=bílkovinu) vyrobit, když tvor sám strádá nedostatkem bílkovin? Proteinový deficit se mimo nízké snášky projevuje též ozobáváním až kanibalismem či pojídáním vajec. Nepřeceňujte schopnost slepic nahledat si bílkovinnou složku ve výběhu. Tuto možnost měly slepice našich prababiček, které trávily většinu času na velkém hnojišti bohatém červy, žížalami a dalšími dobrotami obsahujícími proteiny.

Co můžeme nabídnout…

Pro kuřice Kompletní krmnou směs (K-3). Pro slepice ve snášce Kompletní krmnou směs pro nosnice (N). Pokud nechcete krmit krmnou směsí, můžete si objednat velmi praktický bílkovinný koncentrát BK Nosnice, který je sestaven tak, aby plně uspokojil požadavky nosnic na bílkoviny, minerály a vitamíny, které slepicím chybí při jednostranném krmení pšenicí. A není to žádná „chemie“ - bílkovinnou složku dodává především sójový šrot. Přidává se cca 20% do krmné dávky a není již třeba přidávat žádný doplněk! Jako další vynikající zdroj bílkoviny, tentokráte živočišné, kterou slepice preferují, můžeme nabídnout Krevní moučku. I velmi malé množství přidané do krmné dávky okamžitě pocítíte na zvýšení snášky. Krevní moučka, to je 97% živočišné bílkoviny - používá se i jako účinné a často jediné možné opatření proti oklovávání a kanibalismu slepic. Veškerou potřebu minerálů a vitamínů pokryje vitaminominerální přípravek MIKROS Nosnice. Tento přípravek ale nenahradí potřebnou bílkovinu, tedy jen doplňuje krmnou dávku sestavenou z obilní i bílkovinné složky.

Dospělé slepice nekrmte ad libitum!

Nezřídka se setkáváme se slepicemi překrmenými a tučnými, které však neoplývají vysokou snáškou. Systémem ad libitum, tj. sežer, co můžeš (=stálý přístup ke krmení) se krmí kuřata a kuřice, a dále všechna drůbež určená k rychlému výkrmu na maso. Nosnice nikoli! 12 dkg denně na kus optimálně rozděleno do 2-3 dávek a dost. U každého druhu nosnic máte uvedenu denní spotřebu krmiva. Neplatí zde čím více, tím lépe, naopak u překrmovaných slepic snáška klesá a není žádnou výjimkou, když takovou tučnou slepici „trefí šlak“, ostatně podobně jako u lidí… Sesypná krmítka se stálým přísunem potravy, která často vídáme, jsou vhodná pro kuřice či brojlery, nikoli pro dospělé nosnice.