Plemena slepic a druhy slepic

Co jsou to hybridi? A proč píšete „druhy“ a ne „plemena“?

Hybrid je kříženec a hybridizace je křížení. S hybridy se v říši rostlinné i živočišné setkáváme poměrně často. Hybridizace a šlechtění a genetika jako taková jsou docela složité obory, pro náš účel však vystačíme s jednoduchým vysvětlením. Každý známe nějakého toho voříška, pejska složeného ze dvou či více plemen, a vidíme, že bývá většinou vitální, chytrý, že se mu hned tak nic nestane a hned tak snadno něčím neonemocní, na rozdíl od těch drahých čistokrevných přešlechtěných krasavců. Již naši předkové zjistili, že křížením dvou odrůd rostlin, nebo dvou plemen (někdy i druhů) živočichů často vzniká jedinec, který je vitálnější než jeho rodiče a který tyto rodiče mnohdy předčí i v rychlejším růstu, odolnosti, přizpůsobivosti, lepším využití potravy, užitkovosti, atd. A to je vlastně celé to nejdůležitější – odborně se tomu říká heterózní efekt.

Existují tedy vlastně dva dosti odlišné způsoby chovu drůbeže. Jeden z nich je chov určitého plemene, které má své jasně popsané znaky, tímto chovem se zabývají chovatelé, pro které není ani tak důležitá snáška, jako to, aby jejich svěřenkyně a svěřenci naplnili především exteriérové požadavky na to které plemeno, aby byli předepsaným způsobem krásní, a ti nejlepší chovatelé si odnášejí ceny z výstav.

Drtivá většina chovatelů slepic však tyto nechová pro výstavy, ale proto, aby snášely co nejvíce vajec. A to samozřejmě platí i pro všechny užitkové velkochovy. Již více než půlstoletí tedy existují šlechtitelské programy, které využívají schopnosti křížence překonat v užitkovosti své rodiče a křížením čistokrevných plemen, respektive speciálně připravených linií z těchto čistokrevných plemen vznikají druhy (tedy nikoli již plemena) užitkových hybridů. Aby to nebylo tak úplně jednoduché, pak křížení může být dvouliniové mezi plemeny (plemeno A x plemeno B), tříliniové mezi plemeny (kříženec plemene A x B se zkříží s plemenem C), nebo čtyřliniové (kříženec plemene A x B se zkříží s křížencem plemene C x D). A aby to bylo ještě složitější, existují i hybridi v rámci jednoho plemene, kdy se vyšlechtí dvě či více samostatných linií, které se mezi sebou zkříží (např. Dominant Leghorn je čtyřliniový hybrid, ale v rámci jednoho plemene Leghorn). Tedy všechny ty dřívější tetry a babcocky až po nynější slepice ISA Brown, Moravia BSL, Dekalb White, Dominanty a mnohé další jsou obchodními názvy konkrétních hybridů, nikoli názvy plemen. To dodnes ještě řada chovatelů neumí rozlišit a vede to pak k omylům v jejich chovatelských ambicích. Pozor pro ty, kteří v tom nemají jasno: Zatímco čistokrevná plemena lze dále rozmnožovat, dbát jen zásadních chovatelských zásad (např. používat nepříbuzného kohouta) a výsledkem bude stále totéž plemeno se stejnými znaky, užitkoví hybridi nejsou určeni k dalšímu rozmnožování. A právě zde je třeba připomenout další pravidlo heterózního efektu (tedy poznatku, že kříženec předčí své rodiče): Ten se projevuje v první generaci (často se nazývá generace F-1), ale v dalších se již nereprodukuje. Při amatérském množení hybridů pak nastává zklamání hned dvojího druhu. Potomstvo těchto hybridů se nejen štěpí do řady jiných barev (tedy více či méně není vzhledově totožné s rodiči), ale především nedosahuje užitkovosti svých rodičů. Poučení chovatelé užitkových hybridů tedy své slepice sami dále nemnoží.

Pro chovatele, kteří mají i odchovové ambice, je tu dilema: Pořídit si čistokrevné plemeno s tím, že bude mít třeba o 100 vajec ročně nižší snášku než užitkový hybrid, nebo výkonné hybridy bez možnosti je dále množit. Známe hodně těch, kteří to kombinují. Pro radost, vlastní líhnutí kuřátek či účast na chovatelských výstavách chovají čistokrevné plemeno a pro užitek hybridy.

Možná spíše pro zajímavost několik poznámek na závěr. Vyšlechtění nového nosného hybridu si v mnohém nezadá s vývojem nového typu automobilu, je to dlouhodobá práce vysoce odborných týmů specialistů. Mnozí z našich odběratelů jistě alespoň tuší, že to není tak jednoduché, že se nejedná o prosté zkřížení dvou plemen, ale především o náročnou selektivní práci při přípravě chovných linií, které se pro křížení použijí. Srovnáte-li různé šlechtitelské programy, můžete v nich nalézt velmi podobné druhy, které byly vytvořeny velmi podobným způsobem, tedy křížením stejných plemen. Přesto nejsou totožné. O jejich kvalitě rozhoduje právě velmi sofistikovaná selektivní práce a kvalita výchozích linií.

Občas se setkáváme s nabídkou nosných hybridů „z vlastního chovu“ prodávajícího. Takový člověk je buď podvodník, nebo blázen. Ano, každý chovatel si může pořídit násadová vejce či jednodenní kuřata těchto hybridů od firem, které je produkují, a odchovat si z nich F-1 generaci kuřic (bude mít jen velký problém s vakcinací), ale žádný jednotlivec není schopen si doma na koleni „nakřížit“ kvalitního nosného hybrida, stejně jako si v garáži nevyrobí kvalitní auto. Může vám maximálně nabídnout produkt této snahy v podobě generace F-2 či generací dalších, které jsou, jak výše popsáno, k ničemu.

Kontaktujte nás

Kuřice s.r.o.

Miřetín 24

Proseč, 53944

prodejkuric@seznam.cz

+420 465 320 321

+420 737 736 775

číslo účtu: 2801102719/2010  (Fio banka)

Sdílejte s námi

.

.

.

.

.

.