Nejčastější dotazy

Co jsou to hybridi? A proč píšete „druhy“ a ne „plemena“?

Hybrid je kříženec a hybridizace je křížení. S hybridy se v říši rostlinné i živočišné setkáváme poměrně často. Hybridizace a šlechtění a genetika jako taková jsou docela složité obory, pro náš účel však vystačíme s jednoduchým vysvětlením. Každý známe nějakého toho voříška, pejska složeného ze dvou či více plemen, a vidíme, že bývá většinou vitální, chytrý, že se mu hned tak nic nestane a hned tak snadno něčím neonemocní, na rozdíl od těch drahých čistokrevných přešlechtěných krasavců. Již naši předkové zjistili, že křížením dvou odrůd rostlin, nebo dvou plemen (někdy i druhů) živočichů často vzniká jedinec, který je vitálnější než jeho rodiče a který tyto rodiče mnohdy předčí i v rychlejším růstu, odolnosti, přizpůsobivosti, lepším využití potravy, užitkovosti, atd. A to je vlastně celé to nejdůležitější – odborně se tomu říká heterózní efekt.

Existují tedy vlastně dva dosti odlišné způsoby chovu drůbeže. Jeden z nich je chov určitého plemene, které má své jasně popsané znaky, tímto chovem se zabývají chovatelé, pro které není ani tak důležitá snáška, jako to, aby jejich svěřenkyně a svěřenci naplnili především exteriérové požadavky na to které plemeno, aby byli předepsaným způsobem krásní, a ti nejlepší chovatelé si odnášejí ceny z výstav.

Drtivá většina chovatelů slepic však tyto nechová pro výstavy, ale proto, aby snášely co nejvíce vajec. A to samozřejmě platí i pro všechny užitkové velkochovy. Již více než půlstoletí tedy existují šlechtitelské programy, které využívají schopnosti křížence překonat v užitkovosti své rodiče a křížením čistokrevných plemen, respektive speciálně připravených linií z těchto čistokrevných plemen vznikají druhy (tedy nikoli již plemena) užitkových hybridů. Aby to nebylo tak úplně jednoduché, pak křížení může být dvouliniové mezi plemeny (plemeno A x plemeno B), tříliniové mezi plemeny (kříženec plemene A x B se zkříží s plemenem C), nebo čtyřliniové (kříženec plemene A x B se zkříží s křížencem plemene C x D). A aby to bylo ještě složitější, existují i hybridi v rámci jednoho plemene, kdy se vyšlechtí dvě či více samostatných linií, které se mezi sebou zkříží (např. Dominant Leghorn je čtyřliniový hybrid, ale v rámci jednoho plemene Leghorn). Tedy všechny ty dřívější tetry a babcocky až po nynější slepice ISA Brown, Moravia BSL, Dekalb White, Dominanty a mnohé další jsou obchodními názvy konkrétních hybridů, nikoli názvy plemen. To dodnes ještě řada chovatelů neumí rozlišit a vede to pak k omylům v jejich chovatelských ambicích. Pozor pro ty, kteří v tom nemají jasno: Zatímco čistokrevná plemena lze dále rozmnožovat, dbát jen zásadních chovatelských zásad (např. používat nepříbuzného kohouta) a výsledkem bude stále totéž plemeno se stejnými znaky, užitkoví hybridi nejsou určeni k dalšímu rozmnožování. A právě zde je třeba připomenout další pravidlo heterózního efektu (tedy poznatku, že kříženec předčí své rodiče): Ten se projevuje v první generaci (často se nazývá generace F-1), ale v dalších se již nereprodukuje. Při amatérském množení hybridů pak nastává zklamání hned dvojího druhu. Potomstvo těchto hybridů se nejen štěpí do řady jiných barev (tedy více či méně není vzhledově totožné s rodiči), ale především nedosahuje užitkovosti svých rodičů. Poučení chovatelé užitkových hybridů tedy své slepice sami dále nemnoží.

Pro chovatele, kteří mají i odchovové ambice, je tu dilema: Pořídit si čistokrevné plemeno s tím, že bude mít třeba o 100 vajec ročně nižší snášku než užitkový hybrid, nebo výkonné hybridy bez možnosti je dále množit. Známe hodně těch, kteří to kombinují. Pro radost, vlastní líhnutí kuřátek či účast na chovatelských výstavách chovají čistokrevné plemeno a pro užitek hybridy.

Možná spíše pro zajímavost několik poznámek na závěr. Vyšlechtění nového nosného hybridu si v mnohém nezadá s vývojem nového typu automobilu, je to dlouhodobá práce vysoce odborných týmů specialistů. Mnozí z našich odběratelů jistě alespoň tuší, že to není tak jednoduché, že se nejedná o prosté zkřížení dvou plemen, ale především o náročnou selektivní práci při přípravě chovných linií, které se pro křížení použijí. Srovnáte-li různé šlechtitelské programy, můžete v nich nalézt velmi podobné druhy, které byly vytvořeny velmi podobným způsobem, tedy křížením stejných plemen. Přesto nejsou totožné. O jejich kvalitě rozhoduje právě velmi sofistikovaná selektivní práce a kvalita výchozích linií.

Občas se setkáváme s nabídkou nosných hybridů „z vlastního chovu“ prodávajícího. Takový člověk je buď podvodník, nebo blázen. Ano, každý chovatel si může pořídit násadová vejce či jednodenní kuřata těchto hybridů od firem, které je produkují, a odchovat si z nich F-1 generaci kuřic (bude mít jen velký problém s vakcinací), ale žádný jednotlivec není schopen si doma na koleni „nakřížit“ kvalitního nosného hybrida, stejně jako si v garáži nevyrobí kvalitní auto. Může vám maximálně nabídnout produkt této snahy v podobě generace F-2 či generací dalších, které jsou, jak výše popsáno, k ničemu.

Jak správně krmit? Krmím pšenicí a zbytky a slepice mají dost trávy ve výběhu. Mám jim něco přidávat?

Krmíte jako naše prababičky! Těm však slepice snášely 70-80 vajec ročně. U tohoto dotazu se zastavíme poněkud déle.

70% chovatelů krmí nesprávně…

Na základě průzkumu, který jsme si poslední rok dělali při rozvozech kuřic mezi našimi odběrateli, jsme dospěli k alarmujícímu zjištění. Více než dvě třetiny chovatelů krmí nesprávně. Moderní nosné hybridy mají mimořádný snáškový potenciál, pro jeho využití však potřebují plnohodnotnou krmnou dávku.

Co má slepice dostat

 

I výživářství je věda, pokud to však trochu zjednodušíme, pak krmnou dávku by mělo tvořit z cca 75% obilí (optimálně směs pšeničného a kukuřičného šrotu v poměru 2:1), 20% bílkovinná složka (např. sójový šrot, hrách, vojtěškové úsušky, vařená či sušená krev, krmné kvasnice, kyselé mléko či tvaroh, syrovátka a další) a cca 5% vitaminominerální složka.

Krmení krmnou směsí

20% chovatelů krmí pouze kompletní krmnou směsí, ve které je obsaženo vše v optimálním poměru a postačí dodat jen čistou vodu. Zde je možné se dopustit chyby pouze v tom, pokud se nekrmí směsí určenou pro správný vývojový cyklus. Kuřice od stáří cca 12 týdnů do snášky musí být krmeny směsí pro větší kuřice (bývá zpravidla obchodně označována jako K-3, KZ, popř. KZK). To je směs, na kterou jsou prodávané kuřice zvyklé z odchovny. Kuřice nad 12 týdnů není vhodné krmit směsí pro kuřata a menší kuřičky (K-1, K-2) a není vhodné je krmit ani směsí pro nosnice, to u nich může vyvolat předčasnou snášku s negativním dopadem na jejich vývoj. Na směs pro nosnice (bývá označována jako N) by se kuřice měla převést až před zahájením snášky, tj. v cca 19-20 týdnech stáří.

Je krmná směs „chemie“?

Zde je nutno podotknout, že panuje spousta mýtů. Dnešní krmné směsi pro kuřice a nosnice neobsahují žádná antibiotika, jak někdy slýcháváme, neobsahují už ani dříve přidávaná kokcidiostatika (prevence proti kokcidióze), neb se předpokládá vakcinace proti kokcidióze a preventivní přidávání léčiva do směsí by bylo zbytečné. Z hygienicko-veterinárních důvodů se do těchto směsí už nepřidává ani masokostní moučka. Jediné, co je možno považovat za „chemii“, je přidání malého množství konzervantů, aby se krmná směs nekazila a neplesnivěla. Tyto konzervanty však obsahují všechny krmné směsi (tedy krmí se jimi prasata, brojleři, krůty, přikrmuje skot, ryby atd.), které jdou přímo v podobě masa na lidské stoly, konzervanty obsahuje i většina potravin, které běžně konzumujeme. V našem případě tato „éčka“ z krmné směsi u nosných slepic procházejí přes „filtr“ nosnice, tedy jejich zátěž ve vejcích je zcela zanedbatelná. Krmit krmnou směsí se tedy opravdu nemusíte bát.

Pro toho, kdo krmnou směsí krmit nechce

Někteří chovatelé kombinují krmnou směs s pšenicí. Nic proti tomu, pokud dokáží dorovnat bílkovinný a vitaminominerální podíl. Z těch, kteří krmnou směsí krmit vůbec nechtějí, si jen 10% chovatelů umí samostatně krmnou dávku namíchat tak, aby obsahovala vše potřebné. Není to úplně jednoduché především proto, že nejužívanější bílkovinné komponenty (především sójový šrot, krmný hrách, krmné kvasnice, vojtěškové úsušky, sušená krev atd.) nejsou běžně v prodeji a těžko se shání. Plnohodnotná krmná směs, ať už kupovaná, tak vlastnoručně namíchaná ze surovin, je samozřejmě vždy dražší než samotná pšenice. Ve výsledku však přinese takový efekt ve zvýšení snášky, že toto navýšení produkce vajec podstatně překoná vyšší náklad na kvalitní krmivo. Těm, kteří chtějí ušetřit, říkáme: Krmení jen pšenicí je logicky nejdražší, neb takto krmená nosnice strádá a ve snášce „jede na čtvrt plynu“.

Jistě u nikoho z chovatelů nechybí obilí, především zmíněná pšenice, ať už ve formě celého zrna, nebo šrotu. Podíl kukuřičného šrotu je ale také důležitý, a to pro vyšší energetickou hodnotu především v zimním období, kdy má slepice vyšší výdej energie. Kukuřičný podíl má též významný vliv na barvu žloutku. Máte-li pšenici celou i šrotovanou, pak doporučujeme ráno šrot či vlhkou míchanici a celé zrno na noc. Pšenici je dobré namočit, usnadňuje to trávení a zlepšuje využitelnost krmiva. Ječmenem krmit nedoporučujeme, slepice má problém s jeho trávením. Nenechte se zmýlit tím, že ječmen je dosti často součástí krmných směsí, pokud je tomu tak, pak kvalitní receptura vždy obsahuje i přídavek enzymu, který pomáhá slepici ječmen strávit. Vy tento enzym k dispozici nemáte. Namočené zbytky sušeného pečiva, vařené brambory či slupky z brambor, zbytek knedlíků, rýže, to vše můžete bez problémů zkrmovat. Jen je třeba si uvědomit, že obilí, brambory i pečivo jsou především cukry, které poskytují energetickou hodnotu, ale samy o sobě zdaleka nepokrývají stravovací potřebu slepice. Slepicím naopak vůbec neprospějete, pokud se s nimi podělíte o slanou a kořeněnou polévku či omáčku.

Hodně chovatelů se již naučilo doplňovat krmnou dávku vitaminominerální složkou (např. Mikros, Roboran, Plastin, Konvit), a to je dobře. Pokud též přidáváte sušené vaječné skořápky, doporučujeme je dobře rozdrtit a převařit. Drtivé většina chovatelů však v krmné dávce chybí dostatek bílkovin (proteinů) – a ty jsou pro správný vývoj a vysokou snášku nepostradatelné…

Bílkovina a zase bílkovina!

Uvedeme malý příklad: Slepice je všežravec jako člověk. Pokud je krmena jen pšenicí, je to podobné, jako by byl člověk jen o chlebu. Má-li k tomu slepice travnatý výběh nebo sekáte-li jí kopřivy, je to úplně stejné, jako by byl člověk o chlebu a zeleninovém salátu. Bez masa, bez mléčných výrobků, bez luštěnin, tedy bez živočišné i rostlinné bílkoviny, bez vápníku a dalších minerálů, bez potřebných vitamínů. A tento člověk by měl být nejen v dobré kondici, ale skoro denně vyprodukovat vejce o váze jedné třicetiny své tělesné váhy (jako slepice), a to by bylo u člověka vejce o hmotnosti 2–4 kg. Z čeho vejce (=bílkovinu) vyrobit, když tvor sám strádá nedostatkem bílkovin? Proteinový deficit se mimo nízké snášky projevuje též ozobáváním až kanibalismem či pojídáním vajec. Nepřeceňujte schopnost slepic nahledat si bílkovinnou složku ve výběhu. Tuto možnost měly slepice našich prababiček, které trávily většinu času na velkém hnojišti bohatém červy, žížalami a dalšími dobrotami obsahujícími proteiny.

Co můžeme nabídnout…

Pro kuřice Kompletní krmnou směs (K-3). Pro slepice ve snášce Kompletní krmnou směs pro nosnice (N). Pokud nechcete krmit krmnou směsí, můžete si objednat velmi praktický bílkovinný koncentrát BK Nosnice, který je sestaven tak, aby plně uspokojil požadavky nosnic na bílkoviny, minerály a vitamíny, které slepicím chybí při jednostranném krmení pšenicí. A není to žádná „chemie“ - bílkovinnou složku dodává především sójový šrot. Přidává se cca 20% do krmné dávky a není již třeba přidávat žádný doplněk! Jako další vynikající zdroj bílkoviny, tentokráte živočišné, kterou slepice preferují, můžeme nabídnout Krevní moučku. I velmi malé množství přidané do krmné dávky okamžitě pocítíte na zvýšení snášky. Krevní moučka, to je 97% živočišné bílkoviny - používá se i jako účinné a často jediné možné opatření proti oklovávání a kanibalismu slepic. Veškerou potřebu minerálů a vitamínů pokryje vitaminominerální přípravek MIKROS Nosnice. Tento přípravek ale nenahradí potřebnou bílkovinu, tedy jen doplňuje krmnou dávku sestavenou z obilní i bílkovinné složky.

Dospělé slepice nekrmte ad libitum!

Nezřídka se setkáváme se slepicemi překrmenými a tučnými, které však neoplývají vysokou snáškou. Systémem ad libitum, tj. sežer, co můžeš (=stálý přístup ke krmení) se krmí kuřata a kuřice, a dále všechna drůbež určená k rychlému výkrmu na maso. Nosnice nikoli! 12 dkg denně na kus optimálně rozděleno do 2-3 dávek a dost. U každého druhu nosnic máte uvedenu denní spotřebu krmiva. Neplatí zde čím více, tím lépe, naopak u překrmovaných slepic snáška klesá a není žádnou výjimkou, když takovou tučnou slepici „trefí šlak“, ostatně podobně jako u lidí… Sesypná krmítka se stálým přísunem potravy, která často vídáme, jsou vhodná pro kuřice či brojlery, nikoli pro dospělé nosnice.

Jak by měl vypadat kurník?

Omezíme se pouze na základní informace, respektive upozornění na nejčastější chyby. Kurník by neměl být pouze noclehárnou, ale i prostorem, kde může slepice přebývat celodenně, a to především v zimních mrazivých dnech. Velmi důležité je zateplení. Má-li slepice v zimě pomýšlet na snášku, nikoli na holé přežití, neměla by teplota v kurníku výrazně klesat pod 10 stupňů. Kurník nemusí být zbytečně velký, při vhodném uspořádání stačí 1 m2 podlahové plochy pro 7 slepic. Kurník by měl mít dostatečně velké okno (i světlo rozhoduje o snášce), a dále regulovatelné větrací okénko. Obojí je možno v létě nahradit pletivem, v kurníku však nesmí být průvan. Mimo krmítka a napáječky nesmí chybět hřad či hřady, na jednu slepici je potřeba 15 cm hřadu. A zde bývá největší kámen úrazu. Snad jeden z pěti kurníků našich odběratelů má správné hřady. Hřad by měla tvořit vodorovně připevněná hoblovaná lať o šířce 5,5 cm se sraženými hranami. Setkáváme se většinou s hřady o menší než potřebné šířce, hřady tvořenými z násad od košťat či větví nedostatečného průměru. To je velký problém. Hřad musí slepici umožnit stabilní usazení pro odpočinek a spánek. Jeho menší rozměr způsobuje nestabilitu, deformaci prsní kosti a má velmi neblahý vliv na tělesnou konstrukci a zdraví slepice. Pokud už se rozhodnete pro kulatý či oválný hřad, měl by mít zhruba průměr lešenářské trubky, nikoli menší. Jako materiál volte vždy dřevo, kovové trubky nejsou vhodné. Pod hřady může (ale nemusí) být trusný stůl, tedy dobře čistitelná deska (např. potažená starým linem), ze které se nechá snadno seškrábnout trus. Ušetří vám to podestýlku a umožní lépe využít prostor pod hřady. Hřady by měly být umístěny výše, čím výše, tím se slepice cítí bezpečněji. Větrání by nemělo být v kontaktu s hřady, aby na slepice netáhlo. Snášková hnízda by měla mít rozměr 30 x 30 cm a výšku 35 cm. Pokud jsou „obyčejná“, pak je třeba jedno hnízdo na 4 slepice. Samosběrné hnízdo se zásobníkem, které Vám můžeme dodat, však obslouží 7 slepic. K hřadům i ke snáškovým hnízdům doporučujeme přiložit žebříčky. I když slepice často umí na hřad či snáškové hnízdo vyletět i sletět, je třeba si uvědomit, že při sletu z větší výšky než cca 1 m hrozí, že si při dopadu rozbije ve svém těle vejce, a to je konec nejenom vejce, ale i slepice. Ve většině literatury se doporučuje grit (hrubý písek) a popeliště, ať už přímo v kurníku, nebo mimo něj. Zde záleží na způsobu chovu i krmení. Pokud krmíte krmnou směsí, ve které je nahrubo mletý krmný vápenec, není grit vůbec nutný, ve velkochovech se také nepoužívá. Naopak je vhodný při krmení celým zrnem pšenice, protože podporuje mechanické trávení. Popeliště slouží jako prevence před cizopasníky. Máte-li čistý chov bez přítomnosti cizopasníků (především čmelíků), je popeliště též zbytečné. Jako podestýlku je možno použít slámu, seno, nebo hoblovačky. Pokud hoblovačky, pak z čistého dřeva. Je znám případ, kdy v testování kvality vajec dopadla nejhůře jedna biofarma. Zjistilo se, že tato farma sic krmí vzorně a v biokvalitě, ale nějak si neuvědomili, že podestýlka z hoblin z úpravy starého nábytku obsahuje lak a v něm nebezpečné těžké kovy.

Jsme si vědomi, že jsme v rámci tohoto dotazu nepostihli vše, ale jsme připraveni individuálně poradit.

Je třeba slepicím přisvětlovat a topit?

Záleží jen na tom, jakou výkonnost od svých slepic požadujete. Slepice se vám sice s podzimním příchodem krátkých dní neuloží k zimnímu spánku jako ježek, ale ráda si pospí (co taky potmě jiného dělat) a na svůj hlavní úkol pozapomene. Optimální světelný režim je pro slepici 16 hodin světla a 8 hodin tmy a spánku, podobně jako u člověka. V tomto režimu slepice funguje od jara do podzimu přirozeně a bez přisvětlování a v tomto režimu má nejvyšší snášku. Chcete-li od svých slepic vyrovnanou snášku po celý rok, neobejdete se bez dobře zatepleného kurníku a přisvětlování od podzimu do jara. Asi to nebudete dělat pro pět slepiček, které máte pro radost, ale při větším počtu se to jistě vyplatí. Pozor! Světlo nemusí a ani nesmí být příliš intenzivní (silný světelný zdroj podporuje agresivitu), stačí k tomu úsporná žárovka 9 W. Při této příležitosti je třeba připomenout, že správný kurník musí mít solidní okno. Stále u našich odběratelů vidíme kurníky s malinkatými okénky, či dokonce bez oken, a to často i ty nově vybudované. To je velmi špatně. Slepice tím zcela zbytečně šidíte o tak důležité světlo a sebe o vejce.

O vyhřívání kurníku platí do značné míry to, co o přisvětlování. Záleží především na tom, jakou snášku od svých slepic očekáváte. Co se týče samotného zdraví slepic, je podstatné, aby kurník nepromrzal a nebyl v něm průvan, a dále není vhodné vypouštět osazenstvo do výběhu za mrazivých dní. Slepice jsou však odolnými tvory a chlad snášejí dobře. Horší je to se snáškou. Pro tu je limitní teplota v kurníku kolem 10 stupňů, tedy chceme-li solidní a pravidelnou snášku, neměla by teplota po tuto hranici klesat. Zcela jistě tedy budete mít výrazně vyšší snášku při 15 stupních než při 5 stupních (pokud budete zároveň přisvětlovat!). Pak je to do značné míry o ekonomickém propočtu, ve kterém jistě bude hrát významnou roli velikost kurníku a koncentrace slepic v něm, celkové množství chovaných slepic, druh a ekonomická náročnost tepelného zdroje, který je možno využít atd.

Jak dlouho trvá aklimatizace kuřic? Co jim mám připravit? Mohou být se staršími slepicemi?

Kuřice přepravujeme ve standardních drůbežích přepravkách v doporučené koncentraci, s dostatečným přísunem vzduchu. I celodenní přepravu snášejí velmi dobře. Přesto jsme rádi, když nejsou po příjezdu vyházeny na dvůr mezi další slepice, ale jsou ubytovány v kurníku či v menším ohrazeném prostoru, kde mají připraveno krmení a pití. Ne že by se něco strašného stalo, kdyby do výběhu vyházeny byly (a taky že často jsou), ale… Je třeba si uvědomit, že podmínky malochovu jsou zcela odlišné od odchovny. Ať už se jedná o odchovnu klecovou, nebo podestýlkovou, v každém případě jsou kuřice zvyklé na jiný typ napáječek i krmných žlabů. Mají-li vaši napáječku či krmítko po vyložení v blízkosti, dříve přijdou na to, k čemu ty divné nádoby slouží a jak se z nich napít a nažrat. Může to trvat i několik hodin. Kuřice zvyklé na niplové napáječky jsou schopny vaši napáječku oklovávat ze všech stran či se dlouho pozorovat ve vodní hladině, než je napadne se napít. Pokud je vyhodíte do výběhu, pak se jejich cesta ke zdroji vody a krmení stane podstatně náročnější, a to už může být problémem především při rozvozech v horkých letních dnech, kdy potřebujeme, aby se kuřice co nejrychleji napily. V této situaci vůbec neuděláte špatně, když dvěma, třem kuřicím v napáječce „vymácháte zobák“. Pak rychle pochopí a od nich to okoukají ostatní.

Může se též stát, že nám budete volat, že naše kuřice spí na stromě a nechtějí do kurníku. Domluva nepomáhá, kde mají bydlet jim ukážete jen tím, že je tam dáte. Nemusí být v kurníku uzavřeny tři dny, jak se traduje, ale den je v pořádku. V odchovnách nejsou hřady, tedy se nepodivujte, že kuřice zpočátku mohou spát na podestýlce, a to i několik dní. Ale zcela jistě přijdou na to, že hřady jsou pohodlnější (pokud to tedy nejsou tyčky, na kterých by se i kanár těžko udržel)…

Co se týká soužití kuřic se staršími slepicemi, můžeme říci dvě věty. Každá drůbežářská příručka vám poví, že je dobré to nemíchat a chovat slepice stejného stáří. My vám povíme, že v 95% případů se nestane vůbec nic zlého, pokud kuřice pustíte do jednoho hejna se staršími slepicemi. Přesto je tu to pětiprocentní nebezpečí, že se staré slepice do kuřic pustí. Nemusíte se děsit hned při prvém „výchovném“ klovnutí, to je normální. Ale je třeba chování pozorovat, a pokud by šlo o trvalé brutální napadání, bude třeba kuřice oddělit a obě strany na soužití pod dohledem postupně zvykat. Na stranu druhou se vůbec nemusíte bát objednat si mix více druhů kuřic. Tam problém nenastává. Interně tomu říkáme „zoologická“ a máme to „moc rádi“, neb si zpravidla při vykládce a hledání všech objednaných druhů vyházíme celý náklad. Ale co bychom neudělali pro naše zákazníky, natož pro jejich ratolesti, na jejichž přání se většinou takový barevný megamix objednává.

Nemusíte se bát ani odběrů kuřic v zimním či časně jarním období. Námi dodávané kuřice jsou dostatečně velké a dobře opeřené, mají již dávno dokončený vývoj termoregulace a i nástup do chovu v zimním období zvládají zcela bez problémů. Přesto doporučujeme (především v opravdu chladném období) ponechat je několik dní v kurníku a dát jim tam vyšší, čistou a suchou podestýlku. Těch pár dní kuřicím plně postačuje na aklimatizaci (v odchovně samozřejmě mají vyšší teplotu), podestýlka je důležitá proto, že kuřice často prvé dny ještě spí na podlaze, než se naučí využívat hřady.

Jak poznám, zda jsou kuřice v pořádku? Jak poznám kvalitního dodavatele od různých překupníků? Je možno kuřice reklamovat?

Trochu zkušenější chovatel pozná stav kuřice na první pohled. Kuřice by měly mít lesklé, přilehlé peří, tedy neměly by být žádnými „rozčepýřenci“, neměly by mít oklované zadky a měly by vykazovat přirozeně vitální pohybový projev, tedy neměly by netečně postávat či dokonce polehávat. Doporučujeme též prohlédnout si trus, ve kterém nesmí být krev (projev kokcidiózy), popřípadě profouknout jemné peří na břiše a pod křídly a zkontrolovat, zda nemá kuřice cizopasníky.

Jak poznat kvalitního dodavatele? Podle kvalitních kuřic! V České republice existují stovky odchoven, které produkují milióny kuřic nejrůznější kvality. Od vynikajících přes průměrné až po hodně mizerné, produkující kuřice ve špatném výživovém stavu, nedostatečně vakcinované či nevakcinované, oklované, nemocné, začmelené. Mizerné kuřice si tedy můžete koupit nejen od „překupníků“, ale i přímo od jejich chovatelů. Jsou dobré a horší odchovny a dobří a horší obchodníci. Říkáme raději obchodníci, nikoli překupníci. Vždyť každý obchodník, který něco nakoupí a prodá, by se tak dal pejorativně nazvat překupníkem. Dobrý obchodník si však vybírá a prodává jen dobré zboží. Problém některých velkých distribučních firem je pouze v tom, že v rámci naplnění mohutných objemů jejich obchodu nakupují tak trochu „všude a všechno“, že si nemohou moc vybírat. Pravdou je také, že hodně odběratelů nemá dostatek informací, a tedy ani možnost správné volby. Díky čtvrtstoletí sledování českého drůbežářského trhu i díky stovkám informací od našich klientů víme dosti přesně, jak kdo kde funguje. Přesto nebudeme jako přímí účastníci trhu jmenovat a známkovat naši konkurenci chovatelskou ani obchodní, to by nebylo obchodně korektní. Nechť známkují sami odběratelé. Jak hodnotí nás si můžete přečíst v rubrice Ohlasy odběratelů. Kuřice se samozřejmě reklamovat dají, stejně jako každé zboží kupované od slušného prodejce. Konkrétně při našem prodeji má každý náš zákazník možnost kuřice nepřevzít, a to i bez udání důvodu. Je jinou otázkou, že této možnosti naši zákazníci nevyužívají, ale možnost svobodného rozhodnutí jim poskytujeme. Máme výhodu v tom, že nemáme žádné reklamace z důvodu onemocnění kuřic. Kuřice se čtrnácti vakcinacemi neonemocní, i kdybyste ji přemlouvali, dokonce neonemocní ani v případě, kdy se u některých méně pořádných chovatelů dostane do silně infekčního prostředí. Ale reklamaci občas řešíme. Jedná se výhradně o fyzické újmy kuřic, tedy poranění při odchytu a transportu. Tomu nelze zcela zabránit a jednou za čas se stane, že ani my, ani příjemce nepostřehneme, že má kuřice zlomenou či vykloubenou nohu, nebo je slepá na jedno oko. Týká se to zhruba jedné kuřice z tisíce, abyste si nemysleli, že našim zákazníkům vozíme nějaký lazaret. Řešení je jednoduché - dohodneme se s odběratelem, zda chce vrátit peníze či nahradit kuřici. V prvém případě mu neprodleně poukážeme uhrazenou částku, v druhém jej zařadíme do dalšího rozvozového plánu a náhradní kuřici mu přivezeme. Nepožadujeme zlomyslně žádné veterinární osvědčení o úrazu, ale maximálně fotografii zaslanou e-mailem, neb dobře víme, že veterinární vyšetření je dražší než poraněná kuřice. Je trochu legrační až dojemné, že existuje už řada poraněných slepic (dříve kuřic), u kterých jsme provedli náhradu, ale které jsme ponechali jejich majitelům, a těm se podařilo je z toho zranění nějak vykurýrovat. Někdy úplně, jindy částečně. A tak jsme třeba informováni i o tom, že invalidní slepice Anička z Krkonoš a Kulhavka od Hodonína mají od svých ošetřovatelů přislíbenu péči dokonce až na doživotí…

Je zapotřebí kohout?

Vůbec ne! Slepice snáší stejně s kohoutem i bez něj a oplozené vejce chutná stejně jako neoplozené. Přesto omezené množství kohoutků ke všem druhům můžeme v každém turnusu nabídnout. Proč? Protože existují chovatelé, kteří si nedokáží hejno slepic bez kohouta představit, kteří si přejí býti ráno obuzováni kokrháním, či kteří si chtějí i přes varování „vlastnoručně“ vyzkoušet, zda bude skutečně potomstvo těchto slépek každý pes jiná ves (jistěže ano – někdo po babičce, jiný po dědečkovi, další po prababičce či pradědečkovi) a zda bude mít podstatně nižší snášku než jejich rodiče (taky ano). Existují též názory, že kohout dokáže hejno ochránit. Platí to jen do jisté míry. Každý rok doplňujeme tisíce slepic padlých za oběť dravým ptákům, liškám, kunám a psům, ať už do chovů s ostrahou kohouta, nebo bez ní...

Mám možnost koupit starší slepice, doporučíte mi to?

Nedoporučíme, a to nikoli jen z toho sobeckého důvodu, že si přejeme, abyste si koupil mladé, zdravé a krásné slepičky od nás. Občas se také v různých inzercích setkáváme s nabídkou, že kdosi prodává např. „roční slepice ve snášce“. Samozřejmě to nejsou slepice roční (takové nikdo neprodává), ale slepice staré 70, 80 a více týdnů, které jsou po doporučeném chovném období vyřazeny z intenzivního chovu. Tyto slepice přímo maloodběratelům prodávají nejen překupníci (zde slovo překupník má své opodstatnění, neb se prodává zpravidla za násobky nákupní ceny), ale i některé drůbežárny, je to pro ně výhodnější, protože při jatečním výkupu těchto vyřazených nosnic nedostanou ani desetikorunu za kus. Je třeba si uvědomit dvě zásadní věci: Přestože je pořizovací cena nízká, kupujete vyřazenou slepici (byť ještě snáší), která je vyřazena proto, že její další chov už by byl nerentabilní. Dalším faktorem, se kterým musíte počítat, je to, že slepice přechází z optimálních teplotních, výživových a světelných podmínek „věčného léta“ do podmínek zcela jiných. Jakkoli to laik cítí tak, že slepici „osvobozuje“ z trýzně klecového chovu, každý, kdo si přečte pár odborných studií, dobře ví, že pro tyto slepice je to přechod velmi dramatický a jen k horšímu, spojený s často drastickou změnou podmínek. Především v případě, kdy se tyto slepice dostanou do podmínek kratšího dne, než jsou zvyklé (ale i jiné krmné dávky a stresu), je třeba počítat s tím, že hned po „ubytování“ začnou pelichat - přepeřovat. To znamená nejen delší pauzu ve snášce, ale i stav, kdy je kuřice oslabena (přepeřování jí bere hodně živin i energie), ztrácí hmotnost, odolnost a často dochází k úhynům. Pokud slepice toto období přežije a přepeří, navrací se ke snášce. Ta je ale už nízká, respektive taková, že rentabilita chovu je nesrovnatelně nižší než při chovu slepic v doporučeném chovném období. Nákupem levných vyřazených nosnic tedy ve výsledku nelze ušetřit, ale jen a jen prodělat.

Kontaktujte nás

Kuřice s.r.o.

Miřetín 24

Proseč, 53944

prodejkuric@seznam.cz

+420 465 320 321

+420 737 736 775

číslo účtu: 2801102719/2010  (Fio banka)

Sdílejte s námi

.

.

.

.

.

.